Lovecká

Waldemar Matuška

C#Šel jednou lovec G#7oborou domů, tC#on, ti-ron-ton-tG#7on,
uviděl dívku ve stínu stromů, ton, ti-ron-ton-ton.
D#mSedne si Bmk ní a D#mhned se jí Bmptá,
F#jestli se C#od něj F#políbit G#dá, C#ton, G#7ti-ron-ton-C#ton.
Můj milý pane, dívenka na to, ton, ti-ron-ton-ton,
chráním svůj poklad dražší než zlato, ton, ti-ron-ton-ton.
Lovec hned oči rozdychtěné,
ona že nikdy, ona že ne, ton, ti-ron-ton-ton.
Měsíc už háje pokropil mědí, ton, ti-ron-ton-ton,
ti dva tam stále pod stromy sedí, ton, ti-ron-ton-ton.
Lovec jí šeptá, co že by rád
ona že možná, ona že snad, ton, ti-ron-ton-ton.
Srnky jdou pít a copak to vidí, ton, ti-ron-ton-ton,
na měkké trávě stíny dvou lidí, ton, ti-ron-ton-ton.
Dva hlasy slyší sládnout jak med,
chceš mě mít ráda ? Ano, a hned, ton, ti-ron-ton-ton,
A když je ráno, na jitřní zvoní, ton, ti-ron-ton-ton,
dívenka vzdychá, slzičky roní, ton, ti-ron-ton-ton,
Ale než najde ztracenou řeč,
lovec už spěchá na novou leč, ton, ti-ron-ton-ton.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:48:50.568+00:00
Výsledky hledání: